Je nejstarší budovou ve městě a byl vystavěn na místě dřevěného kostelíka v 1. polovině 13. století, který byl zasvěcen sv. Mikuláši. Již od 13. století u něj stála fara a na ní byl prvním farářem Oldřich ze Sulzbachu.

Sídlem muzea je historická budova zvná "Mince" v dolní části jílovského náměstí. Gotický dům sloužil do roku 1420 hornímu úřadu, zde královský hormistr vybíral od těžařů daně ve zlatě a zlato pro potřeby panovníka také vykupoval.

Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.

Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Ve starší literatuře bývá označována štolou svatého Josefa.

Žampašský most pod Jílovým je technický unikát. Jde o nejvyšší kamenný most postavený na místních drahách v Čechách. Klene se nad údolím Kocour ve výšce 41,5 m (pro srovnání Nuselský most 42,5 m). Jeho celková délka je 110 m. Zajímavá je podélná osa mostu, která je tvořena obloukem o poloměru 180 m, jednotlivé oblouky mají světlost 12 m.